Jede chlapeček s mámou ve vlaku a vtom vejde do dveří jedna krásná paní a řekne: "Fuj, to je ale hnusné dítě!"
Náhle se jeho maminka rozbrečí. Po chvíli vejde zas do dveří druhá paní a řekne: "Paní, neplačte, lidé jsou různí! Vám dáme kapesníček a opičce banánek."
Ptá se paní učitelka dětí v první třídě na slova: "Řekněte mi, co začíná na P?"
Přihlásí se Pepíček a povídá: "Píča!"
"No, ale Pepíčku, to se neříká. To ne. Řekněte mi slovo na H."
Celá třída je potichu, jen Pepíček se hlásí. Paní učitelka ho tedy vyvolá a Pepíček říká: "Hovno!"
"Pepíčku, to ne, to se taky neříká."
Učitelka vymýšlí pismeno, od kterého nezná žádné sprosté slovo a pak povídá: "Řekněte mi slovo na T."
Ve třídě je zase ticho, jen Pepíček se může přetrhnout. Paní učitelka jej tedy opět vyvolá a Pepíček povídá: "Trpaslík, ale s tááákovýmhle čůrákem!"
Jde Karkulka černým lesem a najednou - z křoví kouká vlčí hlava oči vytřeštěné.
No tak Karkulka začne svoji repliku: "Proč máš tak velké oči..."
A vlk tiše zmizí. Karkulka zavrtí hlavou a jde dál.
Dojde na paseku a tam z trávy čouhá vlčí hlava s vyvalenýma očima,
a Karkulka zase začne: "Proč máš tak velké oči...
" Hlava zmizí a jen vlnění trávy značí vlkův ústup.
Karkulce je to už fakt divný a jde dál.
Najednou vidí že z mlází zase kouká vlčí hlava, tak znovu začne
"Proč máš tak.." a v tom vlk nelidsky zařve: "Kurva, já se snad v klidu nevyseru!"
Hustým lesem pomalu kráčejí dva bratři. Jdou popřát ke své babičce, která má dnes narozeniny. Jeden z nich je slepý a druhý má jen jedno oko. Jdou a jdou a v tom ten s jedním okem šlápne na spadlou větev, která se vymrští a to oko mu vyšlehne. Mrzutě se zastaví a povídá tomu slepému: "Brácho, tak jsme došli". Slepý rozpřáhne široce náruč a vesele zvolá: "Ahoj babi, všechno nejlepší k narozeninám."
