Námořník se vrátí po třech letech domů a vidí - čtyři děti! "Kde se vzalo tolik dětí? Ty dvě jsou mé, to vím. A tyhle dvě?"
Žena se usměje: "Ty jsou zase mé."
Jde Karkulka po lese a tu na ní z houští vlk. "Ták, Karkulko, teď tě sežeru!"
"Dobrá, sežereš, ale nejdřív splníš tři přání. Za prvé soulož, za druhé soulož, za třetí soulož!"
Tak si to teda spolu rozdávaj, když tu vlk v zápalu milování zemře. Najednou vyskočí z křoví hajný a volá: "Ty svině jedna červená, to už je třetí vlk tenhle týden!"
Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých životních
situacích. Přišla řeč i na eutanázii.
K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal: "Nechci,
abys mě nechala žít v takovém stavu, kde bych byl závislý na přístrojích a živen
tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni ty mašiny,
které mě mají udržovat naživu".
Ona vstala, vypnula televizi i počítač a vylila moje pivo do záchodu.
Jde Karkulka černým lesem a najednou - z křoví kouká vlčí hlava oči vytřeštěné.
No tak Karkulka začne svoji repliku: "Proč máš tak velké oči..."
A vlk tiše zmizí. Karkulka zavrtí hlavou a jde dál.
Dojde na paseku a tam z trávy čouhá vlčí hlava s vyvalenýma očima,
a Karkulka zase začne: "Proč máš tak velké oči...
" Hlava zmizí a jen vlnění trávy značí vlkův ústup.
Karkulce je to už fakt divný a jde dál.
Najednou vidí že z mlází zase kouká vlčí hlava, tak znovu začne
"Proč máš tak.." a v tom vlk nelidsky zařve: "Kurva, já se snad v klidu nevyseru!"
Hustým lesem pomalu kráčejí dva bratři. Jdou popřát ke své babičce, která má dnes narozeniny. Jeden z nich je slepý a druhý má jen jedno oko. Jdou a jdou a v tom ten s jedním okem šlápne na spadlou větev, která se vymrští a to oko mu vyšlehne. Mrzutě se zastaví a povídá tomu slepému: "Brácho, tak jsme došli". Slepý rozpřáhne široce náruč a vesele zvolá: "Ahoj babi, všechno nejlepší k narozeninám."
