Takhle to dopadá...

Dědek z babkou jdou do krámu a před krámem vidí ceduli: Nivea omlazuje. Přijdou domů a oba si líznou. Po dlouhé době řekne babka dědkovi: "Hele, dědku, už to působí." Babka letí rychle na záchod, ale dědek potřebuje nutně taky, tak jde ven. Oba přijdou a babka povídá: "Dědku, letěla jsem na záchod jako šestnáctiletá!" Dědek odpoví: "Babko, letěl jsem jak šestnáctiletí a posral jsem se jako tříletí!"

Paní učitelka: "Tak děti, do zítřka si připravte příběh s morálním poučením za domácí úkol." Druhý den ve škole: "Tak, Janičko, pověz nám svůj příběh." "My máme doma farmu a hodně slepic, které snašejí vajíčka. Jednou jsme naložili všechny vajíčka do velikého koše a jeli jsme je prodat na trh. Po cestě auto nadskočilo a vajíčka se nám rozbila. A poučení je, že nemáme mít všechna vajíčka v jednom koši." "To je pěkný příběh. A co ty, Haničko?" "My máme taky farmu, ale prodáváme kuřata. Měli jsme strašně moc vajíček a těšili jsme se, kolik kuřátek se nám vylíhne, ale vylihlo se jich jen devět. A poučení je, že nemáme počítat kuřata, dokud se nevylíhnou." "To je taky pěkný příběh. "A co si připravil Pepíček?" "Můj strejda Bob dělal pilota ve Vietnamu. Jednou ho trefili, tak vyskočil padákem a měl sebou jenom flašku whisky, mačetu a kulomet. Ve vzduchu vypil všechnu whisky a dopadl přímo mezi nepřátelské vietnamce! Sedmdesát jich postřílel. Potom stopadesát rozsekal mačetou. A zbytek roztrhal holýma rukama a dostal se domů." "No ale Pepíčku, jaké je v tom morální poučení?" "Neserte strejdu Boba, když se ožere!"